Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stín elektry

Charakteristika: Samostatná povídka ze světa Naruta.

Varování: žádné

Stav: neukončená

-%-

Přístupnost: neomezenoStadion se utišil. Tváře všech se stáhly v očekávání věcí příštích a oči neklidně těkaly po okolí, kde se objeví další pár. "Nara Shikamaru vs. GwenIala", hlásal nápis na velké světelné tabuli, umístěné na severní části tribuny. Shikamara už všichni znali - také kdo by neznal chuunina, který prošel chuuninskou zkouškou na první pokus, ovládal stínové techniky a dokonale taktizoval. To druhá polovina dvojice, GwenIala, byla záhadou. Nikdo nevěděl, odkud se vzala, prostě tam najednou byla a s naprostou samozřejmostí se připojila k týmu Gai. Její techniky byly taktéž zahaleny rouškou tajemství, jen některé zvěsti vyprávěly o dívce v bleděmodrém, ninjovi se zvláštní silou. Ale pověsti dost často lžou, proto se stadionem rozhlíželo tolik dychtivých tváří, lačnících po nové hvězdě konožského nebe. Tým Gai, v čele s Maitem Gaiem, už hodnou chvíli vyčkával na tribuně, nervózně se ohlížejíc jeden po druhém. Neznámá GwenIala sice nebyla členkou jejich týmu, ale již několik měsíců je doprovázela na cestách Ohňovou zemí. Trénovala s nimi, jedla s nimi, spala s nimi (v původním slova smyslu, prosím), bojovala s nimi. Proto ty nejisté obličeje, pěsti zaťaté v klíně. Tradovalo se, že díky GwenIale se už několikrát dostali z průšvihů, které by se jim jinak staly osudnými. Ale nic bližšího se v obecném povědomí nenašlo. Kartě tajemné bojovnice dominoval velký otazník.

Náhle se ve vchodu do bojiště objevil protáhlý stín. Davy zahučely a vzápětí se zvedl mocný aplaus, který však, jak se zdálo, mladý chuunin Shikamaru téměř nezaregistroval, nebo (což bylo pravděpodobnější) ho spíš vůbec nezajímal. Klidně a nezúčastněně kráčel ke středu velkého oválu, kde už stál rozhodčí. Došel na určené místo po pravici sudího a výsměšně se rozhlédl kolem.

"Je to hodně otravné," začal svou oblíbenou hláškou, "ale i tak se mi ještě nestalo, že by soupeř zdrhnul, jen co by mě uviděl…" Dav mu odpověděl šumivým chichotáním, avšak ti, co ho znali blíže, se znepokojeně zachmuřili. Už sám fakt, že Shikamaru pátrá po svém oponentovi, se zdál být nepřiměřený. Nara byl nervózní, i když se to snažil skrývat a hrál pobavený hlas s výsměšnou intonací. Ale když se mu na výzvu ozval jen zvuk obecenstva, trochu se uvolnil, jakoby unaveně zavřel oči a založil si ruce za hlavou.

"Takže jestli nepřij-"

"Já jsem tady," přerušil ho náhle ženský hlas. Chuunin vytřeštil oči na postavu, která se před ním zničehonic objevila. Rozhodčí pozvedl obočí - tak takovýhle příchod snad ještě neviděl. Jen koutkem oka postřehl modrou šmouhu a vzápětí tu stál druhý sok, usmívajíc se na svého protivníka, naprosto vyvedeného z míry.

Obrázek k povídce Stín Elektry.

"Ty -" vykoktal chuunin s nadlidským úsilím, ale byl opět přerušen.

"GwenIala, těší mě. Promiň, že jsem tě nechala tak dlouho čekat. Takže můžeme začít?" obrátila se na sudího. Shikamaru rychle nabyl ztracený klid a na otázku rozhodčího "Připraveni?" rázně přikývl. Oponent ho jednou zaskočil, ale podruhé se mu to už nepodaří.

"V tom případě… Začněte!" máchl muž paží a rychle od dvojice odskočil. Pár se měřil upřeným pohledem, a kdyby uměli očima krájet, oba by se už váleli v kouscích na trávníku.

"Neboj," odtrhla GwenIala Shikamarovu pozornost od svých tmavě zelených očí, "nemám zájem tě nějak mučit, rozřezat na kousky nebo předhodit vlkům. Mým heslem je rychle a důkladně."

Stínový chuunin se jen přezíravě usmál: "V tom případě to budu muset skončit rychle."

Odpověď byla ještě nepatrnější; dívka posměšně, avšak s okouzlující roztomilostí nadzvedla ret a vypustila tichounký zvuk, podobný přesýpání písku. Vzápětí pozvedla ruce a zaklesla je do sebe v neznámé poloze. Soustředěně přivřela oči a amulet na její hrudi se rozsvítil jasně zelenou. Shikamaru obezřetně couvl, pozorně sledujíc GwenIaliny ruce, za nimiž se část oválného přívěsku zbarvila ve svítivě žlutou.

Kdesi na tribuně zakňučel pes.

"Co je, Akamaru?" zvedl Kiba oči ke svému kamarádovi, jenž mu trůnil na kapuci. "Co máš?" Psík znovu zakňučel, zavrčel a na závěr štěkl. "To myslíš vážně?"

"Co se děje, Kibo?" přerušila konverzaci Kurenai.

"Akamaru říká, že chakra tý holky má nějakej posunutej limit. Shromažďuje jí moc najednou, prej ještě jeden takovejhle úder a půjde ke dnu," ohlásil Unuzuki. "Viděl už i těžší techniky, ale doteď necítil, že by někdo použil takový procento najednou."

"Máš pravdu," špitla Hinata. "Tolik energie, že je už dokonce viditelná!"

Ačkoliv Shikamaru nemohl slyšet, co se na tribuně odehrává, poslední poznatek zaznamenal i on sám. GwenIaliny ruce totiž obklopila modravá chakra, která každým okamžikem rostla a rozlévala se jí po celém těle. To není dobrý, pomyslel si Shikamaru a rychle začal připravovat své jutsu. Jen doufejme, že ji stihnu svázat stínovou technikou dřív, než ona stihne dokončit tu svou. Jak začal povolávat svoji chakru, čtvrtina dívčina amuletu, předtím žlutá, zčervenala.

"Co to dělá?" sevřel jeden ze členů Gaiova týmu zábradlí, až mu zbělely klouby. "Teprv první pohyb, a ona už žhaví přívěsek do ruda? Co si ksakru myslí?!"

"Klídek, Lee…" pokusila se ho Tenten stáhnout zpátky do sedačky, která už nějakou chvíli opuštěně chladla. "Říkala, že ho vyřídí rychle, tak jí věř a nestrachuj se o ni." Když poznala, že nepořídí, s povzdechem se zase opřela o opěradlo a jala se pozorovat bitevní pole.

"Já jí věřím," procedil mladík skrz zaťaté zuby. "Jen by mě zajímalo, jakou techniku na Shikamara-sana použije. To je vše."

"Ale, ale, Lee," poplácal ho mistr Gai po zádech, až jeho student málem přepadl do nižší řady. "Není třeba se o GwenIalu bát, vždyť víš, jakou mocí vládne." Svá slova podpořil mocným vztyčeným palcem a zářivě vyceněným úsměvem. Zatímco Tenten protočila oči v sloup a ještě hlouběji se zabořila do sedačky, Gaiův nejoblíbenější student se nadšeně usmál a s úlevným "H-hai!" se posadil.

Náhle však Neji zalapal po dechu.

"Co je, Neji?" reagovala ihned Tenten.

Hyuuga svým ostřížím zrakem znepokojeně zíral na bojiště. Byl si téměř jist, že zahlédl v GwenIaliných očích náznak paniky, pak se po něm něco mihlo a GwenIalina tvář se zkřivila bolestí; nahrbila záda a její chakra opadla sotva na polovinu.

Co to tam vyvádí? dralo se z úst Leemu, ale naštěstí se udržel a nevykřikl to nahlas.

Shikamaru sebou taky poplašeně trhl, neztratil však koncentraci a dokončil poslední pečeť techniky stínového svázání. Jeho stín se rozběhl ke svému cíli, a i když se dívka pokusila mu utéct, přízračná ruka ji chytla za kotník, ona klopýtla a technika ji úplně svázala ihned po dopadu. Stadion zahučel. Všichni zvědavě a možná i trochu zklamaně sledovali, jak se chuunin pomalu přibližuje k chycené. Ta se pokoušela osvobodit, ale tmavé pruhy jí nedovolily pohnout rukama.

Ztrácí všechnu chakru… projelo Shikamarovi hlavou. Že by pokonila tu techniku? Jéžiš, taková slabina… Nejspíš to už skončím technikou stínového škrtikrku… Vypadalo to otravně, ale pokud neumí ani pořádně používat chakru, nemá šanci.

Po hrudi se jí ke krku doplazila temná dlaň. Když sebou GwenIala trhla v pošetilé snaze osvobodit se, stínové prsty jí sevřely hrdlo, až zachroptěla v potřebě vzduchu. Než byla modrá barva vtírající se jí do tváře znatelná i na tribuně, sevření povolilo a ona, lapaje po dechu, čelila vítěznému mladíkovi.

"Tak tohle bylo otravný," prohlásil Nara znuděně. Tmavozelené oči se vzdorovitě upíraly do těch jeho černých, ale na pozadí se jim už začínala rýsovat rezignace.

Rock Lee na tribuně to už nevydržel a hlasitě zakřičel.

"GwenIalo, co tam blbneš? To se necháš jen tak lehce chytit?! Ženská, bojuj! My ti věříme, tak ukaž, co v sobě máš!"

Členové týmu na něj překvapeně pohlédli. Tohle že je Rock Lee?! Kdo ho vyměnil? Vždyť tohle ještě nikdy nedělal! Pro něj je naprosto nepřirozené skandovat nespisovně, i kdyby šlo o člena jeho týmu, natož někoho, koho zná jen několik měsíců. Maito Gai protáhl obličej v bezmezném údivu.

Když se však Shikamaru otočil za zdrojem hluku, oslnil ho zářivý úsměv, který právě Gai věnoval Leemu.

"To je můj žák!! Skvěle, Lee! Nikdy neztrácet naději! Do toho, GwenIalo! Poraž ho svým tajným jutsu! Jooo!!"

Stínový chuunin nevěřícně zíral na vyšilujícího Gaie. Tak takovýho blba jsem ještě neviděl, napadlo ho.

"Co řvete?" vyjekl naštvaně. "Vždyť ona prohrá-á-"

Shikamaru ze Stínu nikdy nedostal příležitost onu větu dokončit. Náhle podklesl v kolenou a zhroutil se na zem. Rozhodčí postoupil dopředu, ale při pohledu na chuuninovy doširoka rozevřené, vylekané a zaskočené, ale hlavně čisté a jasné oči se zase stáhl.

Vypadá to, že máme zajímavý zvrat. A to na poslední chvíli - už jsem skoro vyhlásil vítěze. Co se ale stalo?

Stín svazující GwenIalu povolil a svezl se z jejího těla. Osvobozená se pomalu zvedla ze země a zastavila se nad Shikamarem. Usmála se takovým neidentifikovatelným způsobem, zčásti spokojeně, trochu krutě, maličko lítostivě.

"Říkals něco?" otázala se ležícího. Mladíkovy oči se rozšířily a těkavě hleděly na postavu, která se, zřejmě schválně, postavila přesně doprostřed jeho zorného pole. "Chceš vědět, co se stalo?" Ta otázka nebyla směřována jen k němu, ale k celému stadionu. "Tak já ti to ukážu." Ohlédla se k lesíku na druhé straně oválného bojiště. "Pojď ven!" zavolala na někoho. Pak se znovu obrátila k chuuninovi. "Tohle se stalo," zadeklamovala a pohlédla vedle sebe. Nic tam není! chtěl křičet Shikamaru, ale i kdyby mohl, to, co spatřil, by ho stejně umlčelo.

Přímo na místě, kam GwenIala hleděla, se objevila dívčí postava, jejímž nejtrefnějším pojmenováním by mohlo být GwenIalino dvojče. Jediné, v čem se lišily, byl svítící amulet té druhé. Jeden z jeho dílů zářil jasnou žlutí.

"Jo! Skvělý, GwenIalo!!" projevovala se hlasitě černovlasá dvojice v zeleném. "Do-ko-na-lý!" Obě dívky pohlédly tím směrem a současně zvedly palec na znamení vítězství. Poté se znovu obrátily na svého soka, nyní neschopného pohybu.

"Víš, Shikamaru," začala jedna a druhá ji ihned doplnila: "Ty jsi dobrý." Nara vykulil nechápavě oči. "A proto si zasloužíš vědět, co jsem udělala." "Co jsem udělala!" opravila ta se svítícím přívěskem druhou. "Pravda," uculila se dříve svázaná dívka, "a proto nechám mluvit tebe." "Fajn," přikývla GwenIala, načež se ozvalo hlasité puf a její dvojnice zmizela v oblaku prachu. Publikum zalapalo po dechu, jak tam najednou nestály dvě GwenIaly, ale jen jedna. A ta se vítězně, i když trochu vyčerpaně usmívala.

"Přeber si to po svém."

***

Osamělá sova žalostně zahoukala, jak ji ze spánku probudila hlučná společnost, která se usadila na louce pod jejím stromem a tak dlouho a vytrvale rámusila, až ji vyštvala z doupěte a donutila letět pryč, někam, kde je větší klid. Než se však přichystala k odletu, pět lidských tvorů se utišilo a začalo poslouchat jen jednoho, nebo spíš jednu. Sova byla moudrá a zkušená. Proto zalezla zpět do své dutiny, v očekávání, že ta jedna bytost bude mluvit tak dlouho, až uspí všechny kolem sebe, včetně jí.

"Měla jsem v úmyslu použít stínový klon," začala vysvětlovat, "ale hned zezačátku se mi to vymklo z rukou. Můj plán byl jednoduchý - nahradit se klonem, někde se ukrýt a pak Shikamara znehybnit druhou silou. Jenže," usmála se rozpačitě, "technika stínového klonu mi ještě úplně nejde a nacucla jsem si o dost víc chakry, než jsem dokázala zvládnout. To jste viděli. Abych si ji aspoň částečně ochočila, zvýšila jsem úroveň amuletu - a nepomohlo to. Nasávala jsem jí pořád víc, až začala přeměna druhé energie, což znamenalo další a další moc, která se musela hned využít. V panice jsem dokopala přívěsek k rudé a začala formovat pečetě. Nějak jsem dokázala oddělit potřebné množství energie a vytvořit stínový klon, aniž by si toho Shikamaru všimnul. Jenže záhy jsem zjistila, že jsem se ošklivě přepočítala. Nashromážděná chakra se nedala jen tak odklít a nacpala se do mě a mého klonu. Naprosto a dokonale bolestivá věc - než jsem se stačila pohnout, zhasnul mi amulet a do lesíka jsem se musela skoro doplazit. Samozřejmě v porovnání s rychlostí, kterou jsem plánovala. Tam jsem ze zbytku chakry vyžebrala mizernou maskovací techniku a na chvilku zalehla. Můj klon si zatím vedl až pozoruhodně dobře. Možná to bylo tím, že v sobě měl narvanou polovinu mojí chakry, ale každopádně i přes tu bolest vydržel, což je celkem neobvyklé. Když ho Shikamaru svázal, měla jsem dost času povolat druhou sílu, pak bleskově přiskočit a elektrickým výbojem mu ochromit nervovou soustavu. Nechtěla jsem ho zabít, takže o to bylo těžší vybrat jen ty správné nervy a netrefit třeba bránici nebo srdce. Naštěstí se mi to povedlo - a za to musím poděkovat i vám." Kývla k dlouhovlasému Hyuugovi: "Neji mi už předtím ukázal, odkud je nejlepší přístup k nervové soustavě a jak se tam strefit. A ty s mistrem," teď se podívala na Leeho, "kdybyste tak urputně neskandovali, sotva by se mi naskytla tak dokonalá šance zasáhnout ho do krku. Každopádně Shikamaru prostě padl, neschopný vědomého pohybu." Její posluchači mdle kývli, i když bylo sporné, jestli ji vůbec poslouchají. "No, a zbytek už znáte. Rozhodčí mi přiřkl vítězství, já pak uzdravila Shikamara, aby mohl odejít po svých… A to je konec. Pak už jsem šla za vámi na tribunu."

"Ty dračice," zatřásl hlavou Lee a vrhl se na ni. Lesní pasekou se rozlehl mučivý, ječivý skřek, v němž by vnímavější osoby mohly rozeznat smích lochtané GwenIaly, svíjející se v křečích pod svým mučitelem. Krásná zelená bestie z Konohy dnes okusila pivo, následkem čehož se projevil její sklon ke stylu Opilé pěsti. Ubohá dívka tedy ječela nejen smíchem, ale i bolestí, když ji všetečné prsty dloubly o něco víc. Nakonec jí nezbylo nic jiného, než se osoby s 0,2‰ alkoholu v krvi zbavit násilím. Lehce nepříčetný Lee vykvikl jako raněný pes, když ho zasáhl slabý elektrický výboj, uvolněný z pravačky hned nato osvobozené GwenIaly. Stočil se do klubíčka, a zatímco jeho vzbouřená oběť se snažila dostat co nejdál od dalších možných výpadů, začal hlasitě chrápat. Dívka se obezřetně postavila asi sedm metrů od něj a bolestivě sykla, když ucítila pohmožděná žebra. Tvář se jí však pomalu uvolnila, jak modřiny samovolně mizely pod náporem už podvědomého léčení. GwenIala nadmíru opatrně a tichounce přistoupila až na metr k ležící postavě.

"Já vím, že nespíš, Lee," promluvila tiše, "ale prosím tě, předstírej dál, že ano, a možná se ti to povede doopravdy." Mladík v zeleném se nepatrně usmál a trochu se na zemi pokryté měkkým mechem zavrtěl. Dívka se rychle rozhlédla kolem. Tenten už oddechovala v blaženém spánku, Neji taktéž ležel bez známek bdění a mistr Gai držel hlídku opodál. Ve světle dohasínajícího ohně mohl jen stěží zahlédnout několik rychlých, jemných pohybů.

Když se pak o dvě hodiny později vrátil do tábořiště, aby předal hlídku Leemu, našel ho spokojeně spát s hlavou v klíně zlatovlasé slečny, jejíž prsty stále podvědomě čechraly jeho hebké černé vlasy. A co vy tady, vy dvě hrdličky? pomyslel si překvapeně a učinil rozhodnutí. Hlídku bude držet sám až do rána. Ještě naposled pohlédl na spící párek, zavrtěl hlavou a cestou na své stanoviště ho napadla zajímavá myšlenka. Možná jí tu modrou čelenku ve vlasech vyměním za jinou, červenou…

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář