Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Soud

Charakteristika: Povídka, kterou jsme vytvořily, když jsme se podruhé dokoukaly na Death note.

Varování: Depresivní, temné

Shrnutí: Člověk, který používá Death Note, nepřijde ani do Nebe, ani do Pekla...

Přístupnost: neomezeno

-%-

Temnota. Celou tě obklopuje. Sedíš na stoličce uprostřed nekonečného černa. Je všude kolem tebe. Máš závrať. Kdyby ses pokusila vstát, podlomily by se ti nohy. Nemůžeš dýchat. Třeštíš oči do nekonečné tmy. Jak dlouho už tu jsi? Hodinu? Rok? A pořád s tím pocitem, že se každou chvílí má něco stát. Snažíš se zachytit sebemenší zvuk, ale je tu jen ticho. Děsivé ticho. Jako před bouří. Duní ti v uších. Černota ti stlačuje plíce a nedovoluje ti myslet na nic jiného než na ten strašlivý pocit nejistoty. Máš strach. Chceš, aby tě někdo zachránil. Ale kdo? Koho vůbec máš? Raito... Raito! To jméno prořízne ticho, jako by ho někdo vykřikl nahlas. V hlavě se ti začnou rojit myšlenky. Nikdy v tobě neviděl nic jiného než zbraň ke stvoření dokonalého světa. Sprostě tě využíval, ale tobě to nevadilo. Jen když jsi mohla být s ním. Kolik bolesti ti způsobil? Kolik lidí jsi kvůli němu zabila? Výčitky neodbytně dorážejí na tvou mysl. A ty si přeješ jen jedno. Utéct. Utéct pryč od té děsivé tmy a ticha. Ale copak může utéct sama před sebou?


***

Náhle se před tebou otevřou dveře. Vysoká černá brána, která se tváří, jako by tam byla už od začátku. Skřípe a vrže. Skrz ni k tobě proniká světlo. Normálně by ti asi přišlo slabé, ale po tak dlouhé době v temnotě tě praští do očí, až si je musíš zakrýt rukama. Najednou se ti tam nechce. Nechceš projít těmi dveřmi k bolesti a utrpení. K rozhodnutí. Ale víš, že musíš. Pomalu se zvedáš. Po malých krůčcích přistoupíš a nakoukneš dovnitř. Nic nevidíš. Krok. Další. A pak se najednou za tebou brána s bouchnutím zavře. Vylekaně sebou trhneš. Jsi v kruhové místnosti bez oken. Přímo před tebou stojí dlouhý stůl a za ním čtyři postavy v kápích. Ta nejvyšší se k tobě otočí. Tam, kde by měl být obličej, vidíš pouze dvě žhnoucí žluté oči. Bez mrknutí hledí do těch tvých a ty se pod tíhou toho pohledu roztřeseš. Jako by ti viděly do nejzasutějšího koutku duše. Rozbolí tě hlava. Před očima se ti míhají vzpomínky Bolest se stále stupňuje. Chceš křičet, ale z tvých úst nevyjde ani hláska. Pak to najednou skončí. Místnost i postavy zmizí a jsi tu jenom ty.

***

Stojíš na známé ulici a rozhlížíš se. Nikdo si tě nevšímá. Co teď? ptáš se sama sebe. Chodíš po městě, které tak dobře znáš. Ani nevíš jak a stojíš před domem. Hlavní vchod se náhle otevře a ven vyjde...
"Raito!"
Radostně se k němu vrhneš. Ale... On se na tebe ani nepodívá. Jako bys tam vůbec nebyla. Projde kolem tebe, zavře branku a odkráčí pryč.
"Raito! To jsem já! Misa! Copak ty mě nevidíš?! Raito!" křičíš zoufale.

***

Bloumáš ulicemi. Co se to děje? Proč si mě nikdo nevšímá? myslíš si. Jako bys byla duch. Duch! Je snad možné, že...!

"Člověk, který používá Death Note, nepřijde ani do Nebe, ani do Pekla."
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář