Jdi na obsah Jdi na menu
 


Den skonu

Charakteristika: Parodie z Harryho Pottera.

Varování: Způsobuje záchvaty smíchu. Doporučuji nic nejíst a nepít.

Shrnutí: Jak doopravdy zahynuli Lily a James?

-%-

Červíček a Lord Voldemort seděli ve svém sídle a o něčem spolu zaujatě diskutovali.

,,Pane, proč vy vlastně chcete ty Potterovi zabít? Co vám udělali?" ptal se právě Červíček.

,,Oni..." řekl rozechvělým hlasem Voldemort, ,,oni mi vzali to, co mi bylo nejdražší..." hlas se mu zlomil, ,,oni mi vzali mé jediné štěstí, mou jedinou útěchu..."to už se Voldemort rozplakal úplně.

,,A co vám vzali, pane?"tázal se tiše Červíček.

,,Moje...moje...moje lízátka! Moje krásná lízátka! Moje krásná lízátka s roztodivnými obrázky! Na tom byla hvězda, na tom zase blesk...A oni mi je všechny ukradli!"brečel Voldemort.

,,Ale pane! Já myslel, že už jste dospělý! Že už jste z takových věcí vyrostl!"vykřikl překvapeně Červíček.

,,Ty máš co říkat!" rozkřikl se Voldemort. ,,Ty, který si ještě hraješ po večerech s plyšovým medvídkem!"

Červíček se napřímil a vykřikl: ,,Míšu do toho netahejte!...pane!"

O DVĚ HODINY POZDĚJI...

,,Červíčku, připrav mi koupel! Až půjdu k Potterovým, chci náležitě vonět!" Voldemort se zamyslel. ,,A ať jsou ve vaně Květa, Kristin, Lucy i Cathrin!"

,,Ale pane! To jsou všechny vaše...to jsou všechny vaše gumové kačenky!"

Voldemort se ještě drobátko zamyslel a pak pravil: ,,A pro jistotu tam chci mít i Péťu."

To už překvapením Červíček valil bulvy. ,,I váš záchranný kruh, pane?!"

,,Ano," odvětil Voldemort ,,Bude to velmi nebezpečné."

POZDĚJI U POTTEROVIC DOMU...

,,Jde se na věc, Červe!"rozkázal Voldemort.

,,Ale pane, já...mně se chce čůrat!"a už si to Červíček drandil do nejbližšího křoví.

O PŮL HODINY POZDĚJI...

,,Už jsi skončil, Červíčku?!"

,,Skoro, pane!"

Konečně Červíček vylezl ze křoví.

,,Za to, že tak prodlužuješ situaci, tě budu mučit!"prohlásil Voldemort.

Červíček zbledl.

,,Ne nebudu mučit tebe, nýbrž tvé bližní."

,,Mou matku, pane?"

,,Ne." Voldemortovi se po tváři rozlil výraz triumfu, když z kapsy svého pláště vytahoval malého plyšového medvídka.

,,Míšu néééééé!" Červíček byl na pokraji zhroucení.

,,Tak to nebudeme zbytečně protahovat. Červíčku, zazvoň!"

,,Ale tady není zvonek, pane!"

,,Řekl jsem zazvoň!"

,,Ale tady opravdu není zvonek, pane!"

,,ZAZVOŇ!" to už byl Voldemort rozzuřen k nepříčetnosti.

,,No tak dobře."rezignoval Červíček.,,JÁ ZVONÍM!"

Chvíli se nic nedělo. Pán zla začal pochybovat o správnosti svých informací, jelikož až na drobný detail, že se v domě svítilo, budova nejevila žádné známky obydlení. Pak se ale dveře rozletěly a v nich stálo (nebo se spíš povalovalo) asi roční dítě s minikulometkem v ruce. Nechápavě na ně hledělo svýma jako tráva zelenýma očima a přitom si pohrávalo se spouští.

Jako první se vzpamatoval Červíček a s duchapřítomným "Pomóóc!!!" se běžel schovat někam do bezpečí. Jenže místo, které si pro svůj úkryt vybral, nebylo zrovna dvakrát vhodné, protože tam byla nastražená pastička na myši. Červíček si jí naneštěstí nevšiml a přicvakl si do ní prst. Ten nátlak nevydržel a s odporným lupnutím se oddělil od zbytku ruky. U Červíčka to vyvolalo další hlasité zavřeštění a následující úprk kamsi do neznáma.

Voldemort by se byl rozběhl za ním, kdyby do dveří nevstoupil sám James Potter.

"Harry, Harry, kolikrát ti mám říkat, aby sis s tou stříkací pistolí nehrál. Vždyť každý, kdo k nám přijde, hned zase uteče."

Harry nejspíš přišel na to, jak se hračka ovládá, zmáčkl slepičku - ee, totiž kohoutek - a v tu ránu byli James i Voldy mokří od hlavy k patě. James se začal oklepávat tak vehementně, že z něj lítaly na všechny strany věci, které měl po kapsách.

Mezi posmrkanými kapesníky, papírky, nitěmi, jehlami, náplastmi, propiskami, kondomy, zátkami od lahví, zkumavkami, laky na nehty, ztvrdlými žvýkačkami a chcíplými hlodavci z něj jen tak mimochodem odlítávala i barevná lízátka. Jedno s obrázkem ve tvaru blesku se připláclo Harrymu na čelo, kde po sobě zanechalo nehezkou jizvu.

Jak Voldemort viděl lízátka, zapomněl, že je mokrý a že by měl nadávat, protože to setsakrahimllaudonské dítě způsobilo, že už nevoněl tak hezky jako předtím, nýbrž smrděl jako žumpa, a honem začal lízátka sbírat. James se doklepal a jak viděl, že Voldy leze po zemi a sbírá lízátka, naštval se.

"Ty jeden Voldemorte! To, že se k nám nakvartýruješ v karnevalovém oblečení, bych ještě překousl, ale tohle ti nikdy neodpustím!" A s těmi slovy vytáhl z kapsy hůlku, která jako zázrakem neuletěla.

Voldemort se naštval, že si na něj ten setsakrahimllaudonský Potter dovoluje, a jedním pohybem své hůlky ho poslal do věčných lovišť. Jamesovo tělo žuchlo na zem tak hlasitě, že vzápětí do místnosti vběhla Lily Potterová v převleku Kleopatry a začala křičet: "Romeo, ach Romeo!" načež ji Voldík jediným pohybem poslal v záblesku zelené záře k zemi vedle jejího milovaného manžela (který ji nejspíš stejně podváděl).

Malý Harry začal vesele plácat ručičkama a smát se, až se svíjel na zemi a samým řehotem se počůral. Když Voldy uzřel jeho nadšení, rozhodl se ho ušetřit. Posbíral ze země lízátka, pokusil se dům trochu zdemolovat a pak se odebral na pár let do ústraní, aby si svá lízátka mohl v klidu slízat.

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář